Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 10. 2019

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 14 až 18°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

3. PŘÍRODOVĚDNÝ KLUB
V přírodovědném klubu se děti seznamují s okolní živou i neživou přírodou. Učí se ale také chápat přírodní zákonitosti prostřednictvím jednoduchých pozorování věcí, které nás obklopují.
 

Projekt - Přírodovědný klub

 

Řemeslný den 25. 10. 2013 – Téma: Motýli
Motýli jsou velmi pestrý a obdivuhodný hmyz. Řadě z nich hrozí v posledních letech vyhubení zejména vlivem přeměny hospodaření v krajině.

Výskyt:
Na světě se vyskytuje kolem 200 000 druhů motýlů. V České republice žije asi 3000 druhů denních a nočních motýlů, z toho denních je pouze 143 druhů. Setkáváme se s nimi především na květnatých loukách, ve světlinách lesů, noční druhy létají v noci na světlo a některé druhy žijí i v domácnostech (např. moli).

Velikost:
Nejmenší motýli mají rozpětí křídel od 1 do 2 mm. Naopak největší mají kolem 28 cm (podobně jako někteří pěvci).


Popis dospělého motýla: 
Tělo motýla má 3 části – hlavu, hruď a zadeček. Na hlavě mají motýli složené oči, které se svou stavbou podobají síti, tykadla, jež používají k určování čichu, a ústní ústrojí - sosák – podobný rozříznuté trubici, kterou motýli sají šťávy a minerály. Křídla motýlů jsou blanitě vyztužena žilkami. Motýli patří do řádu šupinokřídlí – Lepidoptera, jelikož velká většina z nich má na svých křídlech opravdu šupinky složené jako tašky na střeše. Různé velikosti a tvary těchto šupinek spolu s lomem světla vytváří nádhernou barevnost a pestrost motýlích křídel. Někteří motýli se snaží svým zabarvením splynout s prostředím. Jiní chtějí být viděni a jejich výstražné zabarvení ukazuje na to, že jsou jedovatí. Další předstírají, že motýlem vůbec nejsou, a napodobují jiný hmyz.


Vývojová stádia:
Jejich vývoj s proměnou dokonalou je fascinující. Od drobného nenápadného vajíčka přes žravou housenku zapousdřenou kuklu až po létajícího dospělce.

Další zajímavosti o motýlech:
Let motýlů je rovněž fascinující. Někteří létají pomalu a spíše plachtí (např. otakárci), jiní velmi rychle mávají svými křídly (např. lišaji). Většina motýlů je stálých, ale jsou i migrujícími druhy (např. babočka bodláková, babočka admirál, lišaj smrtihlav). Létají k nám až třeba z Itálie. Světovým rekordmanem mezi letci na dlouhou trasu je danaus stěhovavý z Ameriky. Dospělci létají Z Kanady až do Mexika, což je 4000 km. Užitek motýlů je nejen v opylování květů, ale například i ve výrobě hedvábí. Bourec morušový je už od pradávna využíván v textilní výrobě (1 zámotek vytvoří až 800 metrů hedvábného vlákna). Ohrožení motýlů je značné. Za 100 let vymizela ¼ druhů.
Motýlům vadí každá změna hospodaření v krajině (zarůstání luk a strání nebo naopak přílišné sečení či pasení, chemizace, postřiky, přílišné hnojení …). Velmi jim naopak vyhovuje pestrá mozaika různých typů prostředí – význam pro ně mají i drobné plochy v zahradách a kolem domů, což může ovlivnit i mnohý z nás.

Potrava:
Potravou housenek jsou ve většině případů šťavnaté listy dřevin a bylin. Dospělci se často živí nektarem rostlin, minerály z půdy nebo šťávami z rozkládajících se rostlin, živočichů nebo exkrementů.

 

Řemeslný den 21. 12. 2012 – Nejen ptačí migrace
Povídání bylo zaměřeno na cizí slovo „migrace“, jenž označuje stěhování např. živočichů, táhnutí z místa na místo. Je to víceméně pravidelný pohyb živočichů z jednoho místa na jiné, opakující se každý rok v pravidelných ročních obdobích anebo také jen několikrát nebo dokonce jen jednou za život (lososi). Odpověděli jsme si na otázky: Proč k migracím dochází? Jaké jsou nejstarší záznamy v historii a o různých teoriích, kam zvířata přes zimu mizí? Kteří živočichové migrují? Některé, jako třeba motýla Monarchu stěhovavého, jsme si přímo v ento-mologické krabici mohli prohlédnout. Podle čeho se při svých cestách živočichové řídí a jak jsou přesní? Jak je to s ptáky, u kterých je migrace nejvíce pozorovatelná? A třeba i jaký druh ptáka létá nejdále a je světovým re-kordmanem. Další části programu byla společenská hra o tahu našich druhů ptáků (slavík, vlaštovka, čáp a včelojed) na zimoviště do Afriky a zase zpátky. Hra měla podobná pravidla jako známá hra: Člověče, nezlob se. Děti se během hraní dozvěděly o velkém nebezpečí, které na zvířata při tahu čeká a jaké překážky musejí pře-konávat, aby se často vrátily zpátky do stejného místa, odkud původně vylétly.


Řemeslný den 24. 10. 2012 – Stopy zvířat a jejich pobytové znaky
Povídání bylo zaměřeno na nejrůznější znaky v přírodě, které prozrazují přítomnost jednotlivých živočichů. Nej-jednodušší samozřejmě je, když živočicha vidíme a můžeme ho určit. To se nám však vždy nepodaří, protože někteří živočichové žijí velmi skrytým způsobem, jsou plaší, mají noční aktivitu nebo jsou zkrátka v daném území vzácní. Ovšem i přes nepřímý kontakt s daným zvířetem, můžeme dle různých pobytových znaků roz-poznat jeho přítomnost. Jaké ty znaky jsou? Je jich velké množství. Stačí mít jen v přírodě otevřené oči, chodit tiše a pomalu a mít i případné znalosti a jistě takových stop a znaků najdeme mnoho. Vždyť v přírodě můžeme číst jako v otevřené knize. Nejtypičtější pobytové znaky jsou nejspíš stopy – otisky tlapek, kopýtek a prstů, či chloupků. Dalšími znaky mohou být nejrůznější zvířecí příbytky (hnízda, nory, pelechy...), zbytky kořisti, požerky nebo značení na vegetaci, zásobárny potravin, zanechaný trus či vývržky, sociální a odpočinková místa, ptačí pera nebo nakonec zbytky srsti či tělesné nebo kosterní zbytky uhynulých živočichů... Některé tyto znaky byly ukázány v obrázkové prezentaci či na skutečných přírodninách. Žáci si mohli ke konci programu zahrát na sto-paře a vyzkoušet své získané znalosti v přiřazování obrázků zvířat k jejich stopám nebo k doneseným vzorkům různých okusů.


Partneři:
A Rocha
Obec Podbřezí


Doba trvání projektu:
30 měsíců (1. 1. 2012 – 30. 6. 2014)